K sepsání tohoto článku mě donutila zloba, kterou ve mně probudil tento "článek". Přijde mi odporné napadat lidi, kteří nikomu neublížili ba naopak. Napadat Svěráka, který se podílí na výborných cimrmanovských představeních, charitativním představení Paraple, veselých písničkách pro děti s Uhlířem, pořadu Diktát, kdy se lidem u obrazovky diktuje text v češtině s těmi pravými češtinskými špíčky ;), napadat tohoto člověka je prostě hnus nejvyššího kalibru. Na české scéně si mohu vážit už jen málo lidí, ale pan Svěrák mezi bezpochyby patří. Ptám se sám sebe (Vás též :-) ), kam tohle povede ? Byla spousta přesvědčených komunistů, kteří tomu věřili a snažili se udělat pro společnost více než jiní. Onálepkovat a pošpinit lidi je snadné. Ještě více mě na Zvědavci naštvala diskuse pod článkem. Copak je možné v sobě najít takovou zlobu ? Ten šílený antikomunismus, který se v Čechách rozjel tak před dvěma lety, začíná být strašlivý. Došlo již k několika násilným přepadením levicových a komunistických politiků. Kam tohle povede ? Pamatuji si jedno heslo "Nejsme jako oni". Tohle heslo již bylo zapomenuto. Dnes jsme stejní jako oni. Mám obavu, kam tahle cesta povede. O lidech, kteří antikomunismus praktikují napíšu někdy jindy. Mám s tím už pár zážitků. Tohle měl být spíše výraz zděšení, že už jsou dnes i napadáni lidé, kteří nikomu neublížili, ba naopak snažili se nás rozesmát ve svých nesprostých hrách. Mám strach.