Inspiroval me komentar Peterse pod clankem Vodnika o Islamizaci Evropy.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Je jiná doba.
by Guy Peters on Wed 25 Apr 2007 06:18 AM EDT | Profile | Permanent Link
Politické strany mají dnes 10x až 100x méně členů než měly za první republiky. Lidi politika nezajímá, protože už neovlivňuje jejich životy tak fatálně jako za první republiky. Myslím, že je to dobře.
----------------------------------------------------------------
Zda je to dobre ponecham ctenari k uvaze az na zaver.
Jen chci pripomenout nektera fakta a podivat se na problem obecneji,
radeji nez jednou vlastni vetou je lepe odkazem na ty, kteri jiz o tom dost popremysleli...
Za aktualni povazuji problem neangazovanosti sirokych lidovych mas,
to ve vztahu prave k politickym stranam, vladam, a vsem tem aferam ukazujicim na vse mozne jen ne cistotu
predevsim rozpory mezi sliby a skutky , vse to co dohnalo "obcana" do stavu nezajmu a resignace.
Vysvetleni k zamysleni
--------------------------------------------------------------------------------------------------

V úvaze Pravidla korupčního politického trhu politolog Michal Klíma píše (LN, 4/11/2004): "Politické strany se v postkomunistickém Česku staly do značné míry firmami, které prosazují osobní a skupinové zájmy svých manažerů na celostátní, regionální a komunální úrovni... Klientelistická praxe... produkuje studené technology moci, kteří se vyznačují jistou mírou korupčního potenciálu. Jestliže některým z nich by ještě nedávno mnozí nepodali ruku, dnes jsou nezastupitelní právě svými klientelistickými vazbami, a proto okupují nejvyšší místa stranických hierarchií. V té či oné míře se to týká předsedů všech parlamentních stran i funkce hlavy státu..."
Michal Klíma tu popisuje obecný trend, který britský politolog z Evropské univerzity ve Florencii Colin Crouch nazval postdemokracie. V jeho pohledu je demokracie ve fázi úpadku, pomalu zaniká a na jejím místě se vynořuje postdemokracie, jejíž hlavní charakteristikou je postupné nahrazování právního státu a parlamentní demokracie sítí efektivně lobujících mocenských skupin, jejichž cílem je prosadit v utilitaristicky orientovaném smlouvání pravidla hry, výhodná pro nejmocnější ekonomická uskupení.
Postdemokracie není úplným popřením demokracie, některé součásti starého režimu přežívají - volby, politické strany, odbory. To, co mizí nejrychleji, je propojení občanských práv s právy sociálními, které se prosadilo v Evropě padesátých let 20. století pod názvem sociální stát.
Rok 1989 a následná globalizace ukončily také dlouhou hegemonii staré národní buržoazie, jejíž vláda se opírala o masově sdílenou národní kulturu a solidaritu. Většina soukromého kapitálu je dnes v rukou malé skupiny lidí, obrat jejich společností snadno překonává HDP celých států. K maximalizaci svých zisků si tato anacionální hyperburžoazie bez dialogu se sociálními partnery demokratických vlád vynucuje "flexibilitu", jak se dnes označuje postupné odtržení pracovních vztahů od práv občanů zakotvených v ústavě.
V postdemokratické době se lidé jen málo starají o politiku, mají málo informací, kritizují systém bez naděje na nápravu a média tu mají ohromující moc. Skončila epocha, v níž politika byla pojímaná jako obrana vlastní kulturní a politické identity - komunistické, katolické, socialistické, liberální, menšinové, národní...
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Je jina doba!
Skončila epocha, v níž politika byla pojímaná jako obrana vlastní kulturní a politické identity - komunistické, katolické, socialistické, liberální, menšinové, národní.
Politika je dnes je take o necem jinem
Predevsim o necem jinem nez byla v minulosti a zde bych chtel zduraznit presne vystihujici formulaci dnesni situace:
hyperburžoazie bez dialogu se sociálními partnery demokratických vlád vynucuje "flexibilitu", jak se dnes označuje postupné odtržení pracovních vztahů od práv občanů zakotvených v ústavě.
Prikladu bezpocet. Vlada dnes muze mnohe co drive nemohla, ale take mnohe nemuze co drive dovolit si mohla.
Ma to tu konkretni podobu, ze pan Blair je dost silny na to, aby sel bombardovat na Balkan ci do Iraku,
ale kdyz firma Motorola sdeli ze zavira v Anglii svoji pobocku a presouva se na levny Vychod,
pan Blair nema (viz poucka vyse ) silu na to, aby zabralil ztrate 6tisic pracovnich mist v Anglii.
postupné odtržení pracovních vztahů od práv občanů zakotvených v ústavě. je vazny a dnes jiz celosvetovy problem
a obavam se, ze az tento proces preroste pres urcitou uroven....
mohlo by dojit k situaci, kdy reseni a regulece se vymkne z rukou a nebude jiz mozne ridit svet jako dnes na soucasne urovni bursovne bankovni.

jeste jen posledni poznamku, ze:
to co predvadi politicka scena CR neni vyjimkou, je jen trochu obhroublejsi versi, nez jakou predvadi vlady kulturnejsich okolnich statu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------