Vrba.NET

Příprava strnada (l'ortolan) je velmi jednoduchá. Zde je krátký výňatek z knihy Ďáblova zahrada - hříšná historie zakázaných pokrmů.

Ptáci musí být polapeni živí. V zajetí jsou buďto oslepeni a nebo drženi v krabici bez přístupu světla a po dobu jednoho měsíce krmeni směsí zrní (prosa), hroznů a fíků. Tato technika byla zřejmě přejata od dekadentních kuchařů imperiálního Říma, kteří ptákům říkali beccfico - 'fíkozob'. Poté, co strnadi dosáhnou čtyřnásobku své původní velikosti, jsou utopeni ve sklenici Armagnacu.

Pečení strnadů je jednoduchost sama. Jednoduše je dejte do rozpálené trouby na 6-8 minut a podávejte. Tajemství spočívá v jejich konsumaci. Napřed si zakryjete hlavu tradičním vyšívaným látkovým ubrouskem. Poté vložíte celého ptáčka do úst. Ze rtů by měla vyčnívat pouze hlavička. Ukousněte ji a vyhoďte. Strnad musí být podáván okamžitě. Má být tak horký, abyste jej s otevřenými ústy museli ochladit na jazyku rychlým vdechováním. Tato metoda strnada ochladí a zároveň vás přinutí k tomu, abyste si nechali božské strnadí sádlo volně stékat do hrdla.

Když se pták ochladí, začněte opatrně kousat. Mělo by vám trvat zhruba 15 minut než se propracujete přes prsíčka, křídla a jemné křupavé kůstky až k vnitřním orgánům a drůbkům. Vyznavači tohoto pokrmu tvrdí, že jsou schopni vychutnat v průběhu konsumace celý strnadův život: marockou pšenici, provencálskou levanduli, a že ptačí plíce a srdíčko, velikosti hrášku, se údajně rozvinou jako destilátem provoněný květ na jazyku šťastného jedlíka.

Jiní exaltovaně popisují (20. května, 2007): "Ochutnáte tři věci: Jako první, sladkost masa a tuku. To je Bůh. Poté začne převládat hořkost střev. To je Ježíšovo utrpení. Na závěr, poté, co drcené ptačí kůstky začnou zraňovat vaše ďásně, budete chutnat svoji vlastní slanou krev, smíchanou s ptačím sádlem a hořkými vnitřnostmi. To je Duch Svatý, mystérium Trojice - chuťová trojjedinost. Je to kruté. A překrásné."

Jako víno se ke strnadům doporučuje sklenice dobrého Bordeaux. Dobrou chuť!
---
_{Volně přeloženo podle uvedených zdrojů.}

Na žádost admina jsem article body přenesl z hlavní stránky, poněvadž to žralo kapacitu. Takže si kliknětě na   more »

Na toto video mě upozornila Postava do jazzu na Petersově blogu. Přátelé, posaďte se do křesel, než si na to kliknete, protože to neustojíte!   more »

Opět bravurní článek Ivana Štampacha na Blistech. Holandská situace připomíná spíš tu českou (nebo americkou) než švédskou, takže vím, o čem mluví.

Už jsem si několikrát v minulosti povšiml, že Eretz.cz je kvalitní server. Ačkoli naprosto nesdílím jeho jednoznačně proisraelskou orientaci, články jsou napsány obvykle rozumně a diskusní forum připomíná diskuse na Zvědavci, samozřejmě s opačným znaménkem orientace "domovské" populace. A podobně jako na Zvědavci občas pronikne sítem nějaký ten extremistický text, najdou se i na Eretzu výzvy ke krokům, které odporují zásadám demokratické společnosti, např. známé útoky Šimona Kleina.

Do této kategorie ovšem v žádném případě nepatří včerejší článek Maxe Blausteina. Velmi oceňuju a podepisuju autorův přístup k zákonům a jejich dodržování, zejména v těchto případech, kdy odpor k demonstrující skupině je takřka všeobecný. Vzpomínám, jak někdo na Vrbě (Jaromír?) popisoval pochod Ku Klux Klanu ulicemi New Yorku: lidé stáli na chodnících, pískali a bučeli, a policie dohlížela na to, aby se demonstrujícím rasistům nic nestalo. Klobouk dolů!

V nedávné době se podobným způsobem zastal dodržování zákonů právního státu i správce Scooolie v diskusi o pochodu Mladých národních demokratů Prahou. A moje osobní zkušenost je rovněž positivní: vstoupil jsem tam do diskuse pouze jednou a se svými zcela opačnými stanovisky jsem byl přijat velmi korektně.

Nepatřím a asi nebudu patřit k aktivním účastníkům diskusí na Eretz.cz, ale zůstávám jeho čtenářem a přeji správcům, aby v tomto způsobu vedení vytrvali a nenechali se strhnout extremisty z jedné nebo druhé strany.