Vrba.NET

Ať je mu země lehká. Jako dítě jsem měl rád některé jeho písničky, pozdějc mi ta jeho image vadila. Ale muzikant to byl, málo naplat!...

To všechno vodnés čas...
Poznal jsem ho osobně. Přišel na jedno celé odpoledne do bytu mých rodičů. Hrál na moji kytaru a na otcova Gibsona. Řeč byla o všem možném, vzpomínám, že on zmiňoval rumunské hory (tance).

Byl u toho taky jeden můj spolužák a když jsme měli po 40ti letech v Praze setkání spolužáků, tak mě vyprávěl, jak mu to odpoledne imponovalo. Já na tu příhodu skoro zapomněl!

Budiž Waldemarovo nebeské banjo vždy dobře naladěno...

Na Waldu cas jen tak lehce nesahne. Lide na neho radi vzpominaji a tak bude mezi nami jeste trochu dele zit.
Take jsem se s nim mel jednou setkat ale ten moment opravdu odnes cas.
Bohuzel kultura odhcazi divnym smerem a budouci generace na nej zapomenou. Co myslim divnym smerem? Za meho mladi jsme samozrejme poslouchali "nase" hity ale take jsme dobre vedeli o vsem ostatnim. Mozna proto, ze tehdy jsme meli jen kratky program pro mlade, Mikroforum a jinak jsme byli nuceni slyset vse ostatni. Osobne jsem rad experimentoval. Nejsem muzikant ale posluchac a kdo me zna z predeslych komentaru vi, ze posloucham vsemozne. Pozoruji, ze dnesni mladi moc zajem o poslech "starych" veci tolik nemaji.

Sedím si v klidu (sobota 30.V) pod ještě bílými Skalistými, zpívám s Waldou při čtení e-mailů a kliknu na Týden. Pecka! To, že už je na Věčných lovištích mě zaskočilo. Pan Peňás vůbec nepřehání, Walda byl Chlap mezi českými jevištními panáky s výjimkou Jana Wericha. Máma - zpívala s Kraugartnerem - byla fešanda a líbil se jí. Táta (už coby intelektuál u lopaty) se s ním seznámil ve „Filmáči“ ještě než byl slavný; kolem tátovy party haurů bylo hodně krasavic; táta to většinou zatáhl, občas i za tehdy neznámého Gotta. Táta mi v podalpském Lucernu vyprávěl, jak sympaťák Walda - už slavný - přisedl a zaplatil rundu; slavný Gott už se k nim neznal. V 75‘ Walda přijel do Curychu, sál byl nabitý a moc se líbil i místním. Hned po koncertu jsem skočil do kapsy za oponou a zavolal na Waldu, „já jsem Sandy mladší“. Přišel ke mě a říká, ty jsi syn Sandyho, ty čáro, já tě pamatuju jako malý pívo? Kývl jsem a povídám, „táta je od 69‘ v Lucernu. Chlapsky jsme se objali a Walda mi řekl z blízka do očí: „držte se, bude líp“. Nikdy na to nezapomenu. Už jsem Waldu pak nikdy neviděl. Na závěr chci uvést, že Walda byl též špičkový kytarista a banjista, to vím z dob Rokoka. Pouze španělština to rozlišuje: el guitarrista (99% nás brnkačů) a el guitarrero (Walda, Paco de Lucia, atd.) Dodnes hraji Waldovy fláky Americko-českému publiku u táboráků i na festivalech a „Slavíci, Zuzana“, atd., se i nadále líbí. Vsadím se, že právě teď sedí s Werichem a spol. v zákulisí nebes a dávají andělům lekce srandy a swingu. Robert Sandy jr.

Hezká vzpomínka, díky za ní.
Ano, WM byl (mimo jiné!) velmi schopný instrumentalista. Myslím, že se původně uchytil na pražské scéně jako basista?

Gott, než nabyl slávy, si rád zajammoval s jazzovými kapelami. A dobře! Osobně jsem tomu byl přítomen v nějakém klubu na Revoluční, na levé straně když se jde k vodě. Jméno mě uniká. Dával tam Love Me Or Leave Me, se scattováním. Každý z přítomných přerušil rozhovor, našpicoval uši a nadzvedl obočí. Hodně lidí se pak ptalo: Kdo to je, ten mladík? Znáš ho?
Ňákej Karel Gott.

To máte dobrou paměť! Můj otec si rovněž pamatuje Gotta jako jazzmana : )

Ono mu to fakt šlo.
Jenže jazz je minority interest, i v zemi svého původu (někde jsem viděl závratnou sumu 5% z veškerého prodeje hudby v USA). Tíhnul tedy záhy k tomu, kde bylo víc peněz a slávy. Dá se to pochopit.

Neni zac. Jo, matne si vzpominam, ze W. uplne na zacatku hral na 'Marenu'. Tenhle blog mi dnes prisel od znameho v Brazilii. Holt zivot jde dal...
To bych nerekl, ze Gott byl na jazz, dodnes se mi jeho sopranovy tenor nelibi. Pri obcasnem poslechu jeho hitu (musela se mi ta pisen moc libit, nebo jsem se ji chtel poslechem naucit) jsem nikdy nezaregistroval zadne jazznute frazovani, o scattu (ten jsem se naucil poslechem Elly F. Videl jsem ji - stihlou - v San Diegu, CA, tesne nez zemrela, bylo to fenomenalni) ani nemluve. Kdyz jeden posloucha Sinatru ap., a chce si spolecne zazpivat, zjisti, ze to neni hracka. Synkopovane frazovani zni tak lehce, ale je velmi tezke napodopit. To jsou pravi profici, jakym byl i Walda. Jak jsem se zminil na blogu v Tydnu ohledne W. pohrbu, Vondrackova by mela zustat u levnych hitu a neplest se do swingu/jazzu. Vubec na to nema cit, ani prednes. Dostal jsem totiz pred lety od kamose v Bernu kazety Osvobozeneho divadla i s forbinami; dodnes rad, navzdory sumu a praskani na selaku, posloucham. Byla u toho i kazeta jejich slagru s Vondrackovou. Poslechl jsem si 2X: poprve a naposled. Nejsem slavny, ale (latin) jazz i V+W+J blues a swing hraji a zpivam v USA a lide me za to slusne plati i kupuji CD. Delam to lidem a sobe pro radost. Vyhral jsem kdysi ve Str. Cechach talenty, ale zvolil "Freedom over Fame" a 19.VI.70 uprchl, s kufirkem a kytarou. Tak dost reminiscenci...preji prima Den otcu.

Píšete zajímavě.
Je nás zde na Vrbě už dost muzikantů na malou kapelu, i když by to byly převážně asi kytary. Neuspořádáme turné? :-))

Synkopovane frazovani zni tak lehce, ale je velmi tezke napodobit.
Absolutně. Těžko by šlo najít názornější příklad, než společné vystoupení Yehudi Menuhin a Stephane Grappelli. Nepochybně virtuózní YM prostě nedovedl swingovat, kdyby se rozkrájel.
It Don't Mean a Thing If It Ain't Got That Swing!
(Ellington)

...jsem hrál pár týdnů v kapele těsně před tím než jsem utekl. Bigbeat. Později jsem se doslechl, že rovněž emigroval (do Hamburku), ale od toho r.1979 jsem ho pak už nikdy neviděl.

Jaky byl muzikant?
Nepodarilo se ti ho vyguglovat? Snad znas jeho jmeno.

Na kytaru to žádný zázrak nebyl, ale hrál líp než ti ostatní kolem mě v té době...

Jak se jmenuje?
Tisk o nem mlci.

Zde je moznost se ho primo zeptat.

Jo, člověče, je to von!!! Vidím ho po 30 letech, ale musí to bejt von.

Tak kdyz se "znate", napis mu.
Opravdu je zajimave, ze se o nem nic nepise a ze se k nemu Walda nehlasil, prestoze oba muzikanti.

Nemám Facebook a nejsme 30 let ve styku. On byl normálně amatérský kytarista, o jakých se nepíše. S tátou neměl nejlepší vztah, to si pamatuju, ale detaily neznám.

Podoba s tátou tam je.

Jinak bych nechal spící psy spát, jak angličtina (dobře) radí.

Skoro každý z nás (komu je 30+) potkal v posledních 30ti letech spoustu zajímavých lidí. S některými jsme stále v častém styku, s některými občas, nebo vůbec ne. Obvykle frekvence má své logické důvody.
Oživovat něco uměle je často jen jepičí záležitost.

Asi tak pred 20ti lety jsme courali v Palm Springs a zabrousili do natikvariatu. Majitel byl takovy upovidany a jaksi prisla rec na pribuzenstvo. On tvrdil, ze je synem Woody Allena a opravdu vypadal jak jeho kopie. I jeho pohyb a rec. Mel ruzne fotografie a jine dukazy, kde se jeho rodice sesli.
Mohl to byt blazen ale zase jistota ze ma slavneho tatu, by cloveka k blaznosvstvi take dovedla.
Podivny svet, vzlast u lidi, kteri vystridali mnoho partnerek. Takovych potomku musi byt mnoho.

Asi jo - v tomhle případě mám ten pocit, že jo. Jindy zas cítím naléhavou potřebu psa vzbudit a pak to končí třeba svatbou...;-)

k dokresleni i jako vzpominka,
snad sem o Waldovi patri i tento rozhovor
Waldemar Matuska

Konecna faze Waldova courani na tomto vete.

a pohled na jeho prani byt pohrben v CR z jineho uhlu...
pohreb

a na zaverna Vysehrad"